Doprovodný program

Turnaj Juggerů

I letos se můžete těšit na turnaj juggerů, který proběhne 4.11. v 18:00 na venkovním hřišti. Pro ty, kteří se budou chtít při podívané trochu zahřát, bude možnost si dát teplý čaj.

Taktéž nově nabízíme snížené vstupné pro ty, kteří se přijdou podívat jen na turnaj. Podrobější informace včetně přihlášených týmů budedme postupně přidávat, sledujte nás!

 

O co jde a jak takový zápas může vypadat na videích níže. Tak snad vás trochu nadchneme a přijdete se podívat :)

 

Červený vrány - pořádající tým

 

Červený Vrány jsou tuláci bez domova. Je těžké o nich mluvit jako o nějakém stálém útvaru - vždyť nikdo včetně Vran neví, kolik jich vlastně je, odkud jsou a kam jdou. Jejich příběhy jsou různorodé, mnohdy spletité, jsou to bývalí lovci a sběrači, žoldáci či vojáci, veteráni pustin. Veteráni, které již mnohdy nebaví válčit, veteráni, kteří toho viděli v životě příliš mnoho. Mnozí v pustinách jednou dojdou tam, kam oni, pokud přežijí dost dlouho - a někteří z nich si pak ozdobí svoje oblečení jejich červeným znakem, aby se poznali, až se náhodně potkají ve větších městech nebo na náhodných turnajích napříč pustinou. Červený Vrány by se také mohly jmenovat Černý Petr. Přicházejí neohlášení a nečekaní, kulhajíce na obě nohy, aby stejně nečekaně odešli s další lebkou a smíchem ne nepodobným krákání vran a zase zmizeli v pustině.

 

Červený Vrány (1)

Metroplex

 

Domovem týmu Metroplex je podzemní město, které si v prostorách bývalé podzemní dráhy vybudovala skupina vzbouřenců v čase válek Pražských gangů ve Světě po Pádu. Jejich trestem za zradu měl být zákaz přístupu na povrch - už nikdy neměli spatřit sluneční světlo a čekalo se, že pod zemí vyhladoví a shnijí. Plexaři ale záhy vybudouvali lukrativní obchodní stanici a především centrum kultury a zábavy. Díky tomu nepotřebovali chodit na povrch; lidi z povrchu chodili za nimi. Metroplex je místem, kde začaly a dodnes se odehrávají všechny významné turnaje v Kruté hře. Tým Metroplexu je tak jedním z nejstarších týmů v Čechách. V agresivitě nevyniká tolik, jako jiné skupiny, ale je vždy důstojným soupeřem. Sází spíše na taktiku, spolupráci a dlouholeté zkušenosti. Většina bojovníků Metroplexu hraje především pro potěšení ze hry samotné než pro výhru a také pro pobavení diváků. Týmovými barvami jsou žlutá a černá, případně modrá (džínová).

 

Metroplex

Predátoři

 

Už jsi o nich slyšel? Jo, jo, to je ta partička co letos vymlátila Juggeří turnaj na Metroplexu. No sou to dost divný týpci.. Predstav si, že voni hrajou Krutou hru jako voslavu jejich boha.. Prej kvůlivá trofejím... Se vůbec divim, že je na ten Metroplex pustili.... Jo, a na tom turnaji měli fest úchylný vohozy.. Šílený žlutozelený hadry, jakože maskování a takový dredy..
A že prej vlastně patří k nějakýmu kmeni lovců z Pustin..... KANOX, nebo tak nějak. Slyšel jsem, jak jeden vod nich říká, že jim nějakej zvláštní stařík ukázal Cestu a tak následujou Velkýho Lovce, čert ví kam, honit nějaký obrovský potvory co mají místo krve kyselinu... a taky, že teď starochovu lebku, prorostlou světélkujícím mechem, nosí jejich nejstarší.. A že von.. ,jakože ten Velkej Lovec, se vrátí a spolu vyrazej na nějakýho nepřítele... Jo, berou to celkem vážně.. No strašně divný voe...
.A taky prej furt hledaj novou krev, teda jako, že žlutozelenou , do toho jejich Jugger teamu. A, že snad i nějaky prej" roztleskávačky", no to už asi vůbec nechci rozebírat....
Teda, ale co by mně jako fakt zajímalo, proč furt řvou to svoje: ZEBRÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

 

Predátoři

Mrchožrouti

 

Celkem nedávno se v tomto konci světa objevila skupina. Byli divocí. Zajímala je jen zábava a adrenalin. Mnozí jim pak začali říkat Mrchožrouti. Pocházeli z Pustiny a jejich zvyky se v lecčems podobaly spíše zvířatům než lidem. Jejich jedinou touhou je se dobře nažrat a popít. Když zjistili, co je to jugger, tak se jim jen zaleskly ty krvelačné oči. Oni nemusí vyhrát, snad to ani nechtějí. Oni chtějí vidět krev v prachu při hře a pitku po ní. Jejich barvou je modrá. Nikdo si ale není jistý proč. Někteří říkají, že to je barva, která jim připomíná čistou oblohu z míst, která nejsou zasažena spadem. Jiní si zase myslí, že je jejich cesta dovedla až do končin, kde viděli čistou vodu. A ono to je vlastně jedno. Co ale všichni vědí, je, že přijeli z nějakého konce Pustiny na svých strojích a jsou nezkrotní jako vítr a divocí jak hladové hyeny.

 

Mrchožrouti Nové

Kovošrot

 

Kovošrot povidáš? Jo, jasně že je znám. Ty jsi na ně ještě nenarazil? Před nějakým časem vyhnali pár špinavejch ze starýho šrotiště na severu Prahy. Trochu to tam opevnili, aby na ně nemohly gangy. Mno a založili celkem slušnej kšeft. Tu hromadu železa tam uměli využít, chápeš. Něco překovali do zbraní a zbojí, něco do ozdob a cetek, něco do nářadí... Maj dobrou pozici a tak obchodujou s každým, kdo má čím platit nebo co prodat. Jo, taky jsem slyšel, že mají vlastní jugger tým, aby se snáz dostali do podvědomí lidí. Měli by se ukázat i na Repliconu, tak to nepropásni. Povídá se, že mají nějaké raněné hráče, tak se budou muset o to víc snažit - přece si nemůžou udělat ostudu, že jo, to je špatný pro obchod..

 

Supi

 

Přicházíme z dalekého jihu vyhnáni vlastním lidem. Svět se změnil i na místech, kde bychom to nečekali. I v písečných a prašných krajích. Hlad, žízeň a bezpráví se šíří světem jako mor. Pod ochranou posvátného opeřence putujeme nebezpečnými cestami na sever. Do krajů neznámých. Do rozpadlé Evropy… Potkali jsme se na jedné opuštěné křižovatce na pokraji svých sil úplně vyhladovělí, v půli křižovatky ležela celkem zachovalá mršina těžko říct čeho, všichni jsme měli takovej hlad, že jsme se okamžitě do sebe pustili s cílem urvat si pro sebe co největší kus této luxusní hostiny. Bohužel jsme byli tak vysílený, že nikdo nemohl vyhrát. Stala se neuvěřitelná věc a po dlouhém boji kdy jsme leželi všichni naprosto vyčerpaný jsme došli k dohodě a uzavřeli spojenectví. Nevěřil jsem jim nejdřív, ale při takový parádní žranici jsme uzavřeli smlouvu, že si trochu pomůžeme aby jsme zase nemuseli skončit takhle a dali to dohromady a začali si říkat SUPI, na počest téhle parádní hostiny.