Přednášky 2018

 

Fáma, pověst, konspirace - životní cyklus (Jan Pohunek)

Přednáška bude věnována tomu, jak se mezi sebou prolínají žánry jako jsou současná pověst, novinová kachna, šeptanda a konspirační teorie. Na řadě bizarních příkladů ukáže, jak takové příběhy vznikají, utvářejí se, stávají se obecně známými a adaptují se na nové podmínky.

 

Jak vznikají Tři kapitáni, a proč ne více ani méně (Michael Bronec)

 

Měkčené zbraně (Cesty časem)

 

Mordy a jiná lotrovství - o trestných činech a trestech ve středověkých Čechách (JUDr. Jiří Šouša, Ph.D)

Byli staré časy opravdu dobré a naši předkové vzorem mravní čistoty a vzájemné lásky nebo tomu bylo jinak? Každá doba má svá pozitiva a svá negativa, své hrdiny a své darebáky. Temnější stranu představuje kriminální činnost, která může být vyvolána jak subjektivními vlastnostmi jedince, tak objektivními okolnostmi, danými úrovní vývoje každé společnosti. A právě i úroveň vývoje společnosti určuje, jak stát na trestnou činnost reaguje.Všem asi něco říká slovo mord, tortura a poprava. Ale už není tak známo, že útok nožem se trestal přísněji než útok mečem, při obraně příbytku mohl domácí útočníka zabít, Jiří z Poděbrad vydal v roce 1460 nařízení pro katy nebo že při popravě stětím se v Čechách používal meč, oproti anglosaským zemím, kde “vládla” sekyra. Přednáška si klade za cíl pojednat o příčinách a objektech trestné činnosti našich předků ve středověku a raném novověku, o právní úpravě, postupu vyšetřování a trestání v té době, a to na příkladu vybraných případů trestných činů, o nichž se dočteme v archivních dokumentech.

 

Otázky kolem smrti slavných českých králů (Ivan Dubec)

 

Principy šermu Giacoma di Grassiho a jejich aplikace (Vít Hrachový)

 

Rok 1618: Výročí začátku třicetileté války ve stínu "osmiček v českých dějinách" (Klára Andresová)

 

Složení a organizace vojska českého království ve 14. st. (Ivan Dubec)

 

Staroislandské ságy a severská krimi – co mají společného? (Markéta Ivánková)

Současnou severskou detektivku a thriller není třeba dlouze představovat. Staroseverská literatura, zejména ta ságová, nouzí o napětí netrpí, leckdy ji lze číst jako hotový (psycho-)thriller a vražd v ní je víc než dost. Můžeme však ságy chápat jako předstupeň slavného žánru severské krimi? A mohli je jako detektivní romány podle skutečných událostí brát i staří Seveřané? Porovnáme ukázky, podíváme se na kontext jejich čtení a nezapomeneme ani na středověký skandinávský fantasy brak.

 

Temní ilumináti se přiznávají (Jan Pohunek)

Jan Pohunek, autor knih Temní ilumináti a Přiznání iluminátů, představí okolnosti jejich vzniku i různé zajímavosti ze své dílny. Dozvíte se mimo jiné, co mají společného vtip a konspirační teorie, jaký je z literárního hlediska rozdíl mezi nemrtvým nacistou a nemrtvým komunistou nebo několik receptů na tvorbu životaschopných postav (které nezahrnují tunu hlíny a znalost hebrejštiny).

 

Těžkooděnec v průběhu 14. a 15. století

Úvod do zbrojí vrcholného a pozdního středověku. Vývoj a komparace, se čtyřmi velice praktickými ukázkami. Na přednášce spolupracují spolky Praporec Rattenschwanz, Gléva Jana Smiřického ze Smiřic, Doba Karlova a Družina Pánů z Pořešína. 

 

Zab, nebo budeš zabit (Antonín Kadlec)

 

Žoldnéřské kumpanie 14. století (Vojtěch Půlpán)