Přednášky 2018

 

Fáma, pověst, konspirace - životní cyklus (Jan Pohunek)

Přednáška bude věnována tomu, jak se mezi sebou prolínají žánry jako jsou současná pověst, novinová kachna, šeptanda a konspirační teorie. Na řadě bizarních příkladů ukáže, jak takové příběhy vznikají, utvářejí se, stávají se obecně známými a adaptují se na nové podmínky.

 

Inscenování soubojů s přihlédnutím k dobovým školám šermu – úvod do základů choreografie II (Petr Vytopil)

Přednáška volně navazuje na přednášku z roku 2016. Nejprve ve zkratce zopakujeme základní pojmy (základní atributy umění, rozdíl mezi postavením choreografa a výkonného umělce – šermíře, cíl choreografie) pro ty, kteří nebyli na loňské přednášce. Následně se budeme šířeji věnovat základním druhům choreografií soubojů, podstatě národních škol dle našeho pojetí ve srovnání s psychologií postav, rytmice souboje a jeho ději, úskalím a nejčastějším klišé v choreografiích, zahájení souboje, průběhu jednotlivých assalt, ukončení assalt atd.

 

Jak vznikají Tři kapitáni, a proč ne více ani méně (Michael Bronec)

 

Košilatá historie: Věk rozumu/doba temna (Vojtěch Půlpán)

V přístupu k sexu nejohavnější, nejbigotnější a nejzakomplexovanější období vEvropské historii, tedy 19. a 20. století. Po odlehčeném tématu předchozích přednášek věnovaných středověku a lidové kultuře nás občas přejde humor. Jaké předsudky jsme zdědili po minulém a předminulém století? Je žena člověk? Jak zabránit zhoubné masturbaci? Kdy západní věda objevila klitoris?

 

Křest komixové knížky Třicetiletá válka (Klára Andresová, Matěj Pospíšil)

Roku 1618 proběhla třetí pražská defenestrace. Odstartovala válku, která měla trvat dlouhá tři desetiletí. Proto se jí také začalo říkat válka třicetiletá. O čtyři sta let později, roku 2018, jsme začali pracovat na knížce. Výsledek na sebe třicet let čekat nenechal. Naštěstí. Naše první společná publikace je sice krátká, zato hodně obrázková. Jejím cílem je přiblížit třicetiletou válku nejen dospělým komixákům, ale taky dětem. (Klára se sice občas v noci budí hrůzou se vzpomínkou na Matějovu ilustraci staroměstské exekuce, ale doufá, že dnešní děti jsou otrlejší.)

 

Kuchyně pozdního středověku (Monika Feyfrlíková – Civitas Pragensis z. s.)

Přednáška zavede posluchače do království středověkých hospodyní a kuchmistrů. Na základě písemných zmínek a archeologických nálezů je seznámí s tím, jak mohl vypadat běžný jídelníček vesničanů, obyvatel měst, klášterů a šlechty. Neopomene také to, jakou mělo podobu kuchyňské náčiní či nádobí a jak se dnes dá pro potřeby renactmentu vhodně opatřit.

 

Měkčené zbraně (Cesty časem)

 

Mordy a jiná lotrovství - o trestných činech a trestech ve středověkých Čechách (JUDr. Jiří Šouša, Ph.D)

Byli staré časy opravdu dobré a naši předkové vzorem mravní čistoty a vzájemné lásky nebo tomu bylo jinak? Každá doba má svá pozitiva a svá negativa, své hrdiny a své darebáky. Temnější stranu představuje kriminální činnost, která může být vyvolána jak subjektivními vlastnostmi jedince, tak objektivními okolnostmi, danými úrovní vývoje každé společnosti. A právě i úroveň vývoje společnosti určuje, jak stát na trestnou činnost reaguje.Všem asi něco říká slovo mord, tortura a poprava. Ale už není tak známo, že útok nožem se trestal přísněji než útok mečem, při obraně příbytku mohl domácí útočníka zabít, Jiří z Poděbrad vydal v roce 1460 nařízení pro katy nebo že při popravě stětím se v Čechách používal meč, oproti anglosaským zemím, kde “vládla” sekyra. Přednáška si klade za cíl pojednat o příčinách a objektech trestné činnosti našich předků ve středověku a raném novověku, o právní úpravě, postupu vyšetřování a trestání v té době, a to na příkladu vybraných případů trestných činů, o nichž se dočteme v archivních dokumentech.

 

Otázky kolem smrti slavných českých králů (Ivan Dubec)

Kolem smrti nejvýznamnějších českých králů přelomu 13. a 14. st. se nejenom mezi laickou veřejností stále vznáší řada otazníků. Za jakých okolností zemřeli panovníci, kteří za svého života psali osud své země, i velké části Evropy? Co bylo příčinou bezprostřední porážky Přemysla Otakara II. na bitevním poli a byla jeho smrt dopředu plánovanou vraždou? Zemřel Václav II. aniž si kdy oblékl zbroj? Skutečně stojí za smrtí Václava III. česká šlechta? A byl Janův poslední den předem plánovanou rytířskou sebevraždou, která měla završit jeho evropskou pověst? Otazníky kolem života a smrti těchto králů se ani tak nevrší vinou bílých míst v dobových pramenech, jako spíše dozvukem jejich popisu z per našich obrozenců.

 

Principy šermu Giacoma di Grassiho a jejich aplikace (Vít Hrachový)

 

Přehlídka krásy a zmaru

Postapokalyptický žánr se těší stále většímu zájmu. V poslední době se dostává do srdcí lidí skrz hry, knihy, filmy, festivaly, ale i módu, která má svá vlastní pravidla. Pojďte se podívat na ukázku z tohoto šíleného světa. Že neznáte postapo? Že nevíte co se v něm nosí? Nezoufejte! Vše se dozvíte na této strhující módní přehlídce….

 

Rok 1618: Výročí začátku třicetileté války ve stínu "osmiček v českých dějinách" (Klára Andresová)

O velkých „osmičkách v českých dějinách“ jsme už asi všichni slyšeli. Nejsou zrovna oblíbeným tématem hodin dějepisu, ale spíše mediálním lákadlem. Jakmile se začne blížit letopočet končící číslovkou 8, filmaři, dokumentaristé, nakladatelé i redaktoři náhle zbystří a začnou vymýšlet, co provedou tentokrát. Nejsou ale jediní: Současná prezentace historické vědy je také silně odkázána na výročí, která táhnou, proto nastraží oči a uši i historikové, muzejníci nebo archiváři. Je totiž třeba chystat konference, výstavy a vydávat relevantní knihy. Co je zásadní v roce 2018? Sto let republiky? Osmdesát let od Mnichovské dohody? Sedmdesát let od Vítězného února? Padesát let od srpnové okupace Československa? Přednášející si zcela soukromě připomíná deset let od své maturity z dějepisu, ale v této přednášce by chtěla poukázat především na čtyři sta let od počátku třicetileté války (a 370 od jejího konce), které se mezi mladšími historickými výročími poněkud ztrácejí.

 

"Schovej svůj meč! Kdo čím zachází, tím také schází." (Antonín Kadlec)

Populárně naučná přednáška pojedná o smrti v boji v období pozdního středověku a raného novověku. Prezentovány budou různé násilné smrti středověkých bojovníků v ikonografických pramenech doby Lucemburské. Pojednáno pak bude o způsobu přípravy bojovníka na přechod na druhou stranu a o specifických pramenech, které tyto okamžiky popisují.

 

Složení a organizace vojska českého království ve 14. st. (Ivan Dubec)

Přednáška zodpoví otázky podoby, složení i efektivity a s tím spojené proslulosti českého vojska posledních králů z rodu Přemyslovců a prvních Lucemburků. Rozebere čistě profesionální podobu vojska, které mělo prakticky výhradně jízdní charakter. Vysvětlí, jaké kategorie vojáků se ve vojsku nacházely, jaká byla jejich výzbroj a zbrojné odění. Vysvětlí organizační pojetí i způsoby velení, složení družin i počítání jednotek. V neposlední řadě vyvrátí mýty o charakteristických kategoriích středověkého vojáka a jeho výzbroji, které jsou v českém reenactmentu silně zakořeněné. Autor je jedním ze zakladatelů projektu Hradeckého dvora a problematikou českého vojska na přelomu 13. a 14. st. se zabývá déle než 20 let.

 

Staroislandské ságy a severská krimi – co mají společného? (Markéta Ivánková)

Současnou severskou detektivku a thriller není třeba dlouze představovat. Staroseverská literatura, zejména ta ságová, nouzí o napětí netrpí, leckdy ji lze číst jako hotový (psycho-)thriller a vražd v ní je víc než dost. Můžeme však ságy chápat jako předstupeň slavného žánru severské krimi? A mohli je jako detektivní romány podle skutečných událostí brát i staří Seveřané? Porovnáme ukázky, podíváme se na kontext jejich čtení a nezapomeneme ani na středověký skandinávský fantasy brak.

 

Temní ilumináti se přiznávají (Jan Pohunek)

Jan Pohunek, autor knih Temní ilumináti a Přiznání iluminátů, představí okolnosti jejich vzniku i různé zajímavosti ze své dílny. Dozvíte se mimo jiné, co mají společného vtip a konspirační teorie, jaký je z literárního hlediska rozdíl mezi nemrtvým nacistou a nemrtvým komunistou nebo několik receptů na tvorbu životaschopných postav (které nezahrnují tunu hlíny a znalost hebrejštiny).

 

Těžkooděnec v průběhu 14. a 15. století

Úvod do zbrojí vrcholného a pozdního středověku. Vývoj a komparace, se čtyřmi velice praktickými ukázkami. Na přednášce spolupracují spolky Praporec Rattenschwanz, Gléva Jana Smiřického ze Smiřic, Doba Karlova a Družina Pánů z Pořešína. 

 

Třicetiletá válka a česká stopa (Františka Vrbenská)

"Třicítka" patří k nejzajímavějším, ale zároveň nejkrutějším událostem v dějinách. Je také jedním z letošních specificky českých "osmičkových" výročí. Jak se válečná katastrofa promítla do tuzemské i světové literatury a filmu? A proč se v jejím obraze objevují fantastické motivy?

 

Velké příběhy žoldnéřských kumpanií (Vojtěch Půlpán)

Náhled do prostředí profesionálních vojáků 14. století pomocí příběhu Katalánské a Bílé kumpanie. Jaké osudy čekají největší dobrodruhy té doby? Může se středomořský pirát, vyobcovaný z církve, za pomocí pyrenejských pastevců stát slavným vojevůdcem? A anglický švec?

 

Zab, nebo budeš zabit (Antonín Kadlec)